Komentáře čtenářů - Archiv - 26.6.2006 - 4.7.2006

Na této stránce budeme zveřejňovat vaše příspěvky, které nám zašlete na:


Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah zveřejněných příspěvků čtenářů. Zaslané příspěvky neprochází gramatickou ani stylistickou úpravou. Redakce serveru si vyhrazuje právo nezveřejnit texty obsahující vulgární výrazy, urážky, hanobení rasy či národa. 

Starší příspěvky:


Poslední příspěvek: 4.7.2006


 

26.6.2006
Od: Eva Breward

O Sokolském Listu „Kvart”

„Kvart” je Sokolský List, který vychází pravidelně měsíčně již několik let a je zasílán asi 1000 čtenářům v Austrálii a v zahraničí.

„Kvart” pravidelně vychází díky obětavé práci několika jedinců, mezi kterými je nutné jmenovat pana Pavla Pospíchala, pani Milenu Petrovou a také čtvrteční odpolední skupinu penzistů, která připravuje „Kvart” k odeslání. Dále je nutné zmínit pana Aleše Nebeského, za jeho grafické příspěvky na úvodní stránku a zejména za velmi důležité články. Jeho sepsání Sokolských dějin a také články o „Hlasu Domova” jsou nejen zajímavé, ale dnes také velice cenné, protože se zdá, že se většina archívu Sokola nezachovala.

Kvalita článků v „Kvartu” byla různá, tak asi jako v mnoha ostatních dobrovolně spravujících krajanských médiích. „Kvartu” jsme byli vděčni nejen za potřebné rozšiřování informací mezi krajany, ale také za možnost svobodného vyjadřování názorů o tom, co se děje v naší obci, doma v Čechách a na Slovensku a také v ostatních částech světa, kde žijí naši krajané.

Od října 2004, kdy začal rozkol ve výboru a v naší obci, začal být obsah „Kvartu” cenzurován a začaly se objevovat články, které pomlouvačně útočily na skupinu lidí, kterou výbor viděl jako své nepřátele. Začalo pronásledování kritiků výboru a zdálo se, že Sokolský výbor a „Kvart” se staly dvojčaty. Jednostranné články v „Kvartu” byly obzvlášť neférové, protože ti narčení nikdy neměli šanci publikovat v „Kvartu” svoji obhajobu. Sebechvalný tón článků a ostré osobní útoky, na ty kdo měli jiné názory, naznačovaly, že redakce „Kvartu” měla strach otisknout odlišné názory čtenářů, a to zejména v případě, když se jednalo o transparentnost administrace Sokola. Tvrzení, že všechny zaslané příspěvky tzv. opozicí jsou nevhodné pro vytištění (údajně všichni patří ke skupině SSG), stačilo jako argument k tomu, aby odlišné názory nebyly otištěny. V roce 2006 hledal výbor nového redaktora s podmínkou, že musí být členem Sokola, ovšem ve stejnou dobu, údajně v souladu se sokolskými stanovami, zamezoval přístup těm, kteří se členy Sokola chtěli stát.

Nebylo proto překvapivé když ti, kteří se cítili vytlačeni, pronásledováni a bez práv se obhájit, začali v „exilu” budovat paralelní struktury médií a svůj vlastní společenský život. Zároveň také začali navštěvovat kluby jiných národností (např. rakouský, maďarský, atd), kde se cítili vítaní. Objevil se bulletin „Proč” a webová stránka SSG. Není překvapením, že obsah těchto médií je v přímém protikladu názorům, které se objevují v Kvartu. Bohužel stejně jako v „Kvartu” i některé články na SSG website obsahují osobní útoky. (např. Publicita soudního řízení pana Pavla Pospíchala a podezření, že mu soudce nadržoval).

Možná, že je dnes nutné, abychom si položili několik otázek. Vyjadřuje stále Sokolský List „Kvart” názory většiny členů Sokola a československé obce ve Viktorii? Umožňuje „Kvart” svobodnou výměnu názorů? Nevydává „Kvart” články na té samé úrovni, za kterou kritizuje svoje tzv. oponenty?

„Kvart” dostává od české vlády pravidelné roční dotace. Jistě sokolská webstránka si bude žádat o pomoc do Prahy. Je nadále spravedlivé, když bude „Kvart” jako jediný český časopis ve Viktorii podporován českou vládou? Je přítomnost více českých Viktorianských médií novým jevem, který poukazuje na změny doby ve které žijeme, nebo více svědčí o bolestivé roztržce v naší krajanské obci?

Přejí si čtenáři, aby byly vydávány ve Viktorii jedny noviny, které povolí svobodu tisku a nebo bude nutné se uchylovat k vydávání mnoha jiných, které dovolí vyjadřovat názory těch, kteří v oficiálně českou vládou podporovaném tisku nemají dovoleno publikovat?

Dokumentace – úryvky z článků v Sokolském Listu „Kvart”.

Kvart, říjen 2005, str. 3 a 4

„Na schůzi výboru Sokola Melbourne Inc. byla přečtena povídka Bedi V. z Dandenongu. Schůze se zúčastnil velký počet členů Sokola a hosté. Satirická povídka na ně tak zapůsobila, že se rozvinula prudká debata na téma, zda je správné, aby se na schůzi četla došlá pošta. Protože satira je vždy nadsazená Pravda, která se někdy k té skutečné pravdě nebezpečně přibližuje, považuje výbor za nutné seznámit s touto satirickou povídkou širší čtenářskou obec. Posuďte sami:”

(Poznámka Evy B. Autor tohoto článku píše mylně o schůzi výboru, protože to byla schůze členů Sokola Melbourne Inc).

…”Pokud jsem správně pochopil, mezi nejdůležitější základní cíle patří buď odprodej nebo zastavení Národního domu tak, aby se za takto získané či vypůjčené peníze mohlo vystavět něco úplně nového – není mi zcela jasné, zda by se to stavělo směrem na západ nebo na východ od centra metropole, ale bude to prostě někde, kde se to bude lépe hodit. Předpokládá se také, že objekt Domov se prodá s tím, že získaná částka se použije na konstrukci nového klubu. Když jsem byl na barbeque, lidé tam říkali, že prý jim Míša Vondráček jasně vysvětlil, že nová stavba bude dosti daleko od centra a tak peníze z nynějšího Národního domu a z Domova bohatě vystačí, protože čím dále od města, tím nižší ceny pozemků. Je to všechno promyšlené do posledního detailu – kluci mají svoje vlastní konexe ve stavebnictví a není čeho se bát”.

…”Nemohu než se obdivovat, jak ta parta všechno dala dohromady – na to je už potřeba nejen týmovou práci, ale lidi, kterým to skutečně myslí. Pokud šlo zatím o to , jak získat informace a sabotovat finanční podporu, kterou Sokol dostává od australské vlády (tomuto jsem se divil, ale už je mi jasné, že je potřeba napřed zdemolovat, než to převezme nová garda), nemohli si kamarádi vynachválit práci Evy Jahodové. Prý potom, co byla na australské vládě a informovala uředníky, že není Sokol dobře veden, poslala tam vláda hned inspekci. Přestože už to nějakou dobu trvá, zastavení podpory je prý jen otázkou času”.

Kvart, listopad 2005, str.5 a 6 , úryvek z dopisu pana I. Kolaříka OAM
„Kdy konečně převládne slušnost?” 

„Jednomu se však divím. Znám dost lidí, kteří se ke skupině hlásí. Vím, že jsou to lidé dobří a slušní. Nedovedu však pochopit, že tito slušní lidé nevidí, kam někteří mluvčí snahu o ozdravení Sokola dovedli a neohradí se proti jejich chovaní, které je ve slušné společnosti zcela nepřijatelné. Možná, že mlčením se chtějí vyvarovat možným nepříjemnostem, že nechtějí ztratit kamarády.

Skupině se poměrně za krátkou dobu podařilo udělat něco, co se po dlouhá léta snažení nepodařilo komunistickému režimu v Praze. Podařilo se jim totiž naši komunitu narušit a rozpoltit. Převládá strach, lidé se bojí podepisovat svoje příspěvky, končí dlouholetá kamarádství…A to je věc, která mě mrzí nejvíce.”

Kvart, leden 2005, Jan Košnar OAM, „Narušená schůze”
…”1. Převrat! Jakýmkoli způsobem se zmocnit vedení a tím majetku Sokola. Musí si uvědomit, že výhrůžkami a násilím se to nedělá. Musí jednat podle stanov, které teď platí a používají se.

2. Osobní zášť - proti někomu z výboru nebo starostovi. V tom případě, ať si to každý vyřídí jiným způsobem a nezatahuje do své zášti všechny Čechy a Slováky v Melbourme. Každá vendetta špatně končí a nikdy nikdo nevyhraje, ale všichni kolem tím trpí.”

Kvart, září 2005, Dr Milan Hemala, „V Melbourne se blýská na časy?”
..”Malá skupina členů spolku, veřejně nepřátelská současnému vedení, přinese nebo přivede během velice kratké doby 120 nových žádostí o členství. Toto číslo převyšovalo počet stávajících členů organizace. V nejbližších volbách použije těchto naverbovaných a z velké části jen papírových hlasů k bezohlednému prosazení svých cílů. Takováto akce je skutečně přesná definice pojmu „branch stackingů. 

„No a konečně dalším důsledkem tvrdého odmítání kvalifikace této akce jako branch stacking je, že v současné době není s touto skupinou o čem jednat. Není-li to branch stacking, pak vedení 120 nových členů naverbovaných skupinou Sokol Supporting Group – a tedy jejich samozřejmých příznivců a voličů, a po nejbližších volbách předat veškerý majetek a správu této skupině.”


27.6.2006
Od: Ivan Kolařík

Nejsem si jist, jaky mela Eva Breward duvod citovat uryvek meho prispevku "Kdy konecne zavladne slusnost", ktery byl opublikovan v listopadovem cisle Kvartu. Paklize vsak cast meho clanku uvadi jako priklad jednoho z clanku, ktere "pomlouvacne utocily na skupinu lidi, kteri vybor videl jako sve nepratele", musim se tvrde ohradit. Kazdy, kdo si muj clanek precetl musel jasne pochopit jeho podstatu zrovna jako to, co me prinutilo k jeho napsani: rozcarovani nad tim, na jak nizkou uroven se diskuse mezi obema skupinami v te dobe dostala. Mimochodem Evu Breward bude mozna zajimat skutecnost, ze jsem svuj prispevek nejprve poslal k uverejneni na SSG webove strance. Teprve, kdyz uverejnen nebyl, poslal jsem jej do Kvartu. Citovani peclive vybranych uryvku z clanku ruznych autoru bez jakehokoliv vysvetleni je neprofesionalni a "mischievous".

Ivan Kolarik, OAM

 

4.7.2006
Od: Aleš Nebeský

Vážená redakce,

s potěšením jsem začal číst příspěvek pod slibným titulem „O Sokolském Listu „Kvart”“.
Ejhle, řekl jsem si, další člověk chce přispět k historii českého exilu a emigrace v Melbourne. Po přečtení příspěvku vážené přítelkyně Evy Breward jsem při své vrozené a všeobecně známé nechápavosti nepochopil oč vlastně v příspěvku jde.
Je to škoda, zcela jistě by stála za zpracování historie nejen „Kvartu“, ale i dalších českých tiskovin jako byl Zpravodaj, Kruh, Hlasy, Panoráma – a to jmenuji jen ty, které sám pamatuji po 1968. Je také velká škoda, že příspěvek vychází z faktografické neznalosti a časových nepřesností. Usoudil jsem, že nejde o studii „Kvartu“ a po přečtení jsem získal dojem, ať již správný či špatný, že jde o jakési vyřizování osobních účtů mezi členy a funkcionáři Sokola Melbourne. Mohu jen opakovat, že osobní spory mezi členy jakékoliv organizace jdou mimo mne a nemám ani zájem ani chuť se jimi zabývat.
S potěšením chci ale poděkovat autorce za lichotivou zmínku o mém podílu na existenci „Kvartu“ – musím ale říci, že je minimální a mimo příspěvků žádné zásluhy nemám.
Domnívám se, že nebude na škodu připojit pár slov o historii vzniku „Kvartu“. Stručně řečeno, od samého začátku obnovení činnosti Sokolské jednoty v roce 1974 Sokolská organizace používala jako komunikačního prostředku stránky „Hlas domova“. Po jeho zastavení začaly vycházet „Hlasy“, jehož stránky byly také dány sokolské organizaci k dispozici. Vnitrospolkové „problémy“, pokud se vyskytly, na stránkách zmíněných časopisů řešeny nebyly. V sokolském duchu byly zřejmě řešeny členskými schůzemi.
Po jisté době a zejména po přestěhování redakce Hlasů do Sydney pak Sokolský list vznikl jako komunikační prostředek pro členy Sokola a další zájemce v prosinci 1983.
Po zvolení Pavla Pospíchala do čela sokolské organizace na jeho popud
vzniknul pokus vytvořit časopis se širším obsahovým zaměřením. V srpnu 1989 pak vyšel Sokolský věstník pod novým názvem „Kvart“ (zajímavá je i historie jak k pojmenování došlo).
Starosta získal pro funkci redaktora Jiřího Špiegla, který v polovině roku 1990 z funkce rezignoval potom, kdy řada členů sokola „Kvart“ kritizovala pro „ne-sokolský“ obsah. Trvalou náhradu za redaktora se výboru ale nepodařilo nalézt a přibližně o rok později, když existence „Kvartu“ byla ohrožena, redaktorství „Kvartu“ přebral do svých rukou starosta Pavel Pospíchal.

Je škoda, že se autorka s historií „Kvartu“ lépe neseznámila, věděla by, že „Kvart“ nevychází jen „několik let“, ale již let sedmnáct.
Také by nemohla mylně napsat, že výbor Sokola a „Kvart” „se staly dvojčaty“ nikoliv v roce 2004 jak uvádí, ale již v roce 1991. Třeba dodat, že nikdy tomu nebylo jinak.
Z vlastní zkušenosti vím, že výbor vynaložil velké úsilí na ustavení „Kvart“ jako časopisu se širším záběrem a to navzdory kritice některých členů Sokola, kteří si přáli „Kvart“ udržet jen pro sokolskou potřebu. V té době mě jeden z členů výboru vyzval (bohužel, jméno mi již vypadlo z paměti), abych do „Kvartu“ dopisoval. Do té doby jako nečlen Sokola jsem považoval za nevhodné přispívat do čistě spolkového časopisu. Pamatuji se na svůj první příspěvek, byla to zpráva o návštěvě profesora Petra Ebena na mezinárodním varhaním festivalu v Melbourne. Nutno dodat, že snaha výboru i redaktora o rozšiřování obsahu se dařila jen částečně. Každý časopis je tak dobrý, jak dobří jsou jeho dopisovatelé.
Od jeho vzniku je tedy „Kvartu“ zcela jistě možné vytknout, že kolísal mezi sokolským věstníkem a časopisem širšího obsahu. Časopis širšího rozsahu, není zcela jistě místem pro řešení problémů členské základny. „Kvart“ má na 800 čtenářů, členů Sokola je snad prý kolem 150 členů. „Kvart“ by zcela samozřejmě také mohl být čistě vnitřním časopisem určeným jen členům Sokola. Takové rozhodnutí není ale na redaktorech ani na dopisovatelích, ale na vydavatelích „Kvartu“, kterými jsou právě a jen členové sokolské organizace. Jen oni mohou rozhodnout, jaký „Kvart“ si přejí mít. Pokud se ovšem najdou pracovníci, ochotní sloužit přáním většiny členů.
V současné době, od ledna tohoto roku, je „Kvart“ řízen obětavě prozatímní redaktorkou Milenou Petrovou a je zpracováván prozatímním technickým redaktorem. Redaktorce se podařilo získat několik dopisovatelů a v zájmu pomoci „novému Kvartu“ jsem také své příspěvky nabídl, i když jsem koncem minulého roku svoji pravidelnou spolupráci s „Kvartem“ ukončil.
Pokud vím, zatím se prozatímní redaktorce na místo vedoucího redakce přihlásilo několik zájemců, nepodařilo se nalézt technického redaktora. Bez něj ovšem žádný časopis vyjít nemůže.
Netřeba podotknout, že do konce minulého roku byl redaktor a technický redaktor spojen v jedné osobě – v osobě Pavla Pospíchala. Jeho výkon v obou funkcích lze jistě kritizovat, ale bez Pavla Pospíchala by „Kvart“ – tak jako mnoho jiných věcí – neexistoval. V uznání této jeho práce má autorka nepochybně pravdu.

Převážnou část svého zamyšlení nad „Kvartem“ věnuje autorka kritice jeho obsahu. Na to má zcela samozřejmě nezadatelné právo, tak jako redakce má nezadatelné právo odmítat či zařazovat příspěvky podle svého uvážení.

Skoro se stydím za to, že v poslední době musím stále opakovat samozřejmost, kterou jakýkoliv dopisovatel do jakéhokoliv časopisu ví z vlastní zkušenosti. Čtenářům se nabízí nepřeberné množství časopisů. Čtenáři si je vybírají podle jejich zaměření, podle kvality uveřejňovaných příspěvků a práce jejich redaktorů. Tak také obsah toho kterého časopisu se mi může a nemusí líbit a já ho mohu anebo nemusím číst.

Autorka pak dále klade velice podivnou otázku: „Vyjadřuje stále Sokolský List „Kvart” názory většiny členů Sokola a československé obce ve Viktorii?“

Třeba říci, že neznám časopis – a odbíral jsem a stále jich řadu odbírám – který by vyjadřoval názory jakékoliv nespecifikované většiny. A ani mi není jasné, proč by tomu tak mělo být, jako mi není jasné, jak se v takovémto případě „většina“ zjišťuje.

Jistě není třeba obsáhlejší komentář k tomu, že autorce také ušlo, že již 13 let neexistuje „československá obec ve Viktorii“, pokud kdy vůbec existovala.

A tak zase znova. Každá redakce má právo přijímat či odmítat příspěvky podle svého uvážení. Žádná redakce nemá povinnost uveřejňovat vše, co se tomu kterému autoru namane.

Redakční práci jakékoliv redakce je možné a i nutné kritizovat, ale jen těžko si dovedu představit někoho, komu např. The Age neotiskne jeho příspěvek a on redakci obviní z potlačování „svobody tisku“. Prostě to pošle jinam.

Zcela samozřejmě se dá namítnout, že v Melbourne žádný jiný český časopis neexistuje.

Autorka klade další podivuhodnou otázku: „Je přítomnost více českých Viktoriánských médií novým jevem...?“

V posledních 37 letech v Melbourne, které pamatuji, v různou dobu vycházelo vedle sebe několik tiskovin, těžko se tedy jedná o „nový jev“. Osobně bych to považoval za jev žádoucí, nevidím ani jeden důvod, proč by třeba „Proč“ nemohl existovat jako alternativa „Kvartu“. Je to jen a jen věc lidí, kteří mají chuť tiskovinu vydávat. Jistý problém by asi redakce „Proč“ měla se svým zaměřením. Podle jejího prohlášení vznikl „Proč“ jen proto, aby kritici vedení Sokola měli svoji platformu. To nepochybně k dlouhodobější existenci časopisu nestačí. O tom svědčí i skutečnost, že již delší dobu „Proč“ nevyšel. Buď redaktorům došel dech anebo není co kritizovat.

Autorka by tedy spíše měla položit otázku, zda by česká komunita další tiskovinu „unesla“. Jestliže komunita takovou potřebu pociťuje, odpoví na to sama tím, že případný nový časopis podpoří. Tak tomu bylo vždy.

A podpora české vlády? Nevím zda existuje, neznám její historii a ani nevím do jaké míry pokrývá tiskové a poštovní výdaje časopisu, který je rozesílán zdarma a – pokud vím – vychází díky podpoře dobrovolných dárců a členů sokolské organizace

Autorce se zřejmě nelíbí, že úředníci české vlády z titulu vládní podpory obsah „Kvartu“ nekontrolují. Jak jinak interpretovat její otázku: „Je nadále spravedlivé, když bude „Kvart” jako jediný český časopis ve Viktorii podporován českou vládou?“. A dále: „a nebo bude nutné se uchylovat k vydávání mnoha jiných, které dovolí vyjadřovat názory těch, kteří v oficiálně českou vládou podporovaném tisku nemají dovoleno publikovat?“.

Autorka buď navrhuje, aby česká vláda „Kvartu“ podporu odebrala a nebo se přimlouvá za to, aby česká vláda jeho obsah kontrolovala. Naštěstí úředníci české vlády mají zřejmě lepší představu o fungování svobodného tisku.

Netřeba snad ani dodat, že z peněz australských poplatníků vládní organizace podporují celou řadu časopisů a myslím, že nikoho by ani nenapadlo od vládních organizací požadovat, aby časopisům předpisovali co musí na svých stránkách tisknout.

Je ovšem možné, že se autorka přimluví u české vlády, aby podporu udělila časopisům k jejichž vydávání se bude potřeba uchýlit a které: „... dovolí vyjadřovat názory...“ nám všem bez rozdílu. Jsem si jist, že vznikne-li v Melbourne časopis aspirující na něco více, než jen na kritiku jedné organizace – řekněme časopis třeba kulturně zaměřený, podpora českých úředníků by se jistě dala očekávat. Možná, že by se autorka mohla o takový nový časopis zasloužit.

A již úplně nakonec – existuje-li vládní podpora dnes, nemusí existovat zítra. Tak jako podpora kterékoliv vlády kdekoliv na světě. Vlády a jejich podpory nemívají dlouhou životnost.

4.7.2006
Od: Milena Petrová

Ráda bych poopravila uvedenou skutečnost v příspěvku Aleše Nebeského ohledně počtu zájemců na pozici vedoucího redakce časopisu Kvart. Přihlásil se pouze jeden zájemce.

 

 
 
Email: | Privacy Statement | © 2005 - 2011 Sokol Melbourne
Powered by Etomite 0.6 (Prelude).
Creative Commons License
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko
Creative Commons License
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 2.5 Australia

Website hosted by Jan Tomka